Provozovatel webu: Muzeum hlavního města Prahy

Děkujeme Národnímu muzeu za poskytnutí ochranné známky pro tento ročník a za vytvoření konceptu Pražské muzejní noci!

Signal Space v historické Staroměstské tržnici je největší českou galerií digitálního umění, oceněnou prestižní cenou Inavation Awards 2026. Aktuální výstava ECHOES OF TOMORROW, na ploše 2 500 m² propojuje špičkové technologie s hlubokým emocionálním zážitkem. Prostřednictvím světla, pohybu a zvuku zkoumá ozvěny digitálního světa v naší realitě. Imerzivní instalace doplňuje také interaktivní zóna Signal Playground určená pro děti. Výstava tak nabízí fascinující audiovizuální dobrodružství pro návštěvníky všech generací.

Více informací včetně otevírací doby najdete na signalspace.cz

Signal Space

Echoes of tomorrow

instituce

program

V Galerii Jelení pak uvidíte výstavu Než se nad tím slehne zem, jež vznikla ze spolupráce studentek ateliéru Fotografie II pražské UMPRUM Apoleny Typltové a Radky Čejdíkové. Zatímco Apolena Typltová se zaměřuje na chátrající prostředí dílen, Radka Čejdíková nachází inspiraci v zápasu přírody s degradujícími troskami aut na vrakovištích. Kurátorkou výstavy je Alena Kotzmannová.

Než se nad tím slehne zem

Galerie Kurzor a Galerie Jelení - Centrum pro současné umění Praha

V rámci Pražské muzejní noci proběhne workshop pro děti „Výroba plakátu“.
Každý malý umělec si může vytvořit svůj vlastní plakát. Inspiraci nalezne přímo v galerii. 

Workshop 19:30-20:30. Zdarma. Kapacita workshopu je omezena.


Výroba plakátu

Galerie Bulharského kulturního institutu

V Galerii Kurzor se těšte na druhou výstavu z cyklu Rozhovory o reprodukcích nazvanou Struktura systému obrazu. Společným tématem trojice vystavujících umělců Jana Nálevky, Adély Svobodové a Ally Dau je uvažování o obrazu jako o záznamu procesu, který jej formoval.

Letošní výstavní program Galerie Kurzor vychází z rozhovorů mezi Hanou Buddeus, Zbyňkem Baladránem, Meghan Forbes a Adélou Svobodovou.

Struktura systému obrazu

Skrytá, výjimečná, romantická, tak bývá nazývána zahrada Šternberského paláce. Odkrývá pohled na nejkrásnější architektonickou podobu paláce, nechává nahlédnout do Jeleního příkopu a předkládá nevšední příležitost ke kontemplaci pod majestátnými stromy. Poklid zahrady je však jen zdánlivý. Neútočí snad atletický Odysseus na ženu hrající si s delfínem? Nehrozí nebezpečí dívce, která se opatrně sune k jezírku? Patrně ne. Čáp stále soustředěně pozoruje rybky ve vodě a nenechá se rušit. Pojďme společně odkrývat možné interakce postav zakódovaných do bronzu a kamene v magické zahradě. Exklusivní výběr českého sochařství 20.století nám tuto možnost nabízí. Budeme procházet kolem soch Jana Štursy, Jana Laudy či Hany Wichterlové. Přednáší Jitka Handlová. 
 
Prohlídka v rámci cyklu O umění zblízka. Pojďte s námi detailněji prozkoumat vybrané téma! Zaměříme se na konkrétní části sbírek a věnujeme jim bližší pozornost. Každá prohlídka nabídne nový pohled na určité téma a zasadí jej do širších souvislostí, které pomohou lépe porozumět celku. 


Cena: zdarma 
Doba trvání: cca 60 min. 
Místo setkání: v přízemí, ve vestibulu Šternberského paláce 


O umění zblízka: Sochy, co žijí v zahradě

NGP - Šternberský palác

Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představuje výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění (Hans von Aachen, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Lucas Cranach, Adriaen de Vries, Albrecht Dürer, El Greco, Hans Holbein, Jan Gossaert zvaný Mabuse, Peter Paul Rubens, Bartholomaeus Spranger, Karel Škréta, Michael Leopold Willmann a jiní).

Její základní časový rámec tvoří období od 16. do 18. století vycházející z retrospektivního pohledu na předrenesanční tendence v umění gotiky a antická díla jako inspirační podnět pro renesanční a barokní umění. Expozice je pojata jako dialog mezi národními a mezinárodními impulzy, vlivy a změnami v duchu dialektiky forem, stylů a motivů. Z dramaturgického hlediska reflektuje narativní aspekty evropského umění od antiky až po osvícenství, dějinné souvislosti a nadčasovost mistrovských uměleckých děl v inovativní instalaci. Jeden z oddílů expozice je věnován umělecké produkci na území Čech v době baroka v čele s předními malíři Karlem Škrétou, Petrem Brandlem a sochařem Matyášem Bernardem Braunem.

V rámci hlavního přístupu do Schwarzenberského paláce je obnoven původní vstup z Hradčanského náměstí přes nádvoří. Tři sály v přízemí jsou vyhrazeny pro příležitostné sbírkové expozice a dvě místnosti poslouží grafickým kabinetům.

Autor a kurátor: Marius Winzeler
Spolupráce: Tomáš Hladík, Martina Jandlová Sošková, Olga Kotková, Lucie Němečková, Andrea Steckerová, Marcela Vondráčková
Architektonické řešení: AP Atelier – Josef Pleskot, Norbert Schmidt, Eva Vopátková
Grafické řešení: Studio Najbrt – Zuzana Lednická, Jakub Spurný
Místo: Schwarzenberský palác


Vstup zdarma do sbírkových expozic  Schwarzenberský palác: Staří mistři I 

NGP - Schwarzenberský palác

Během muzejní noci 2026 se pro návštěvníky otevírá ve večerních hodinách vila rodiny Rothmayerových. V domě žila Božena Horneková-Rothamyerová, reformátorka oděvní módy, Otto Rothmayer, architekt Pražského hradu a jejich syn Jan, technologický vizionář, který z vily vytvořil prototyp dnešního smart house.
Vila bude otevřena k nahlédnutí bez průvodce od 18 hodin do 23 hodiny, kdy budete moci zažít noční atmosféru vily a zahrady. 

Noc ve Rothmayerově vile

Rothmayerova vila

Přednáší Jitka Handlová.  

20.30 Agnolo Bronzino, Eleonora z Toleda 

21.00 Peter Paulus Rubens, Umučení svatého Tomáše 

Cena: zdarma 

Doba trvání: cca 15 min. 

Místo setkání: u pokladny Schwarzenberského paláce 

Rezervace: není nutná, kapacita expozice je však omezená, může dojít k regulaci počtu návštěvníků 

Krátké komentáře na téma Hvězdné obrazy starých mistrů 

Turismus je novodobý fenomén, jehož počátky nacházíme na konci 18. století. Jak moc se od počátku do dnešních dnů proměnil? Jak ovlivňuje každodenní život lidí? Jak se vlivem turismu proměňují destinace na celém světě? Jaká pozitiva a negativa přináší? A jaká je budoucnost cestování 7 miliard lidí po naší planetě?  
Turismus je mnohotvárný fenomén, který dnes působí samozřejmě, jako přirozená součást našeho života. Ve skutečnosti je ale překvapivě mladým „vynálezem“. Rodí se teprve na konci 18. století spolu s průmyslovou revolucí, proměnou vnímání času, rozvojem dopravy, měšťanskou kulturou a novými představami o odpočinku, zdraví, přírodě i romantických zážitcích. Turismus jsou dnes hlavně samotní turisté. Dějiny turismu nejsou jen dějinami míst, ale především dějinami lidí, nás všech.  
Nekontrolovatelný rozmach turismu přichází ve druhé polovině 20. století a postupně s sebou přináší globální problémy. Ve výstavní instalaci chceme představit proměnu, kdy se z odvážného cestování jednotlivců stal masový fenomén, který proměnil krajinu, města, lidské tělo i naši představivost. Chceme ukázat turismus jako kulturní praktiku, životní styl i způsob, jakým současný člověk hledá smysl, krásu, regeneraci, dobrodružství – a někdy i sám sebe. Chceme otevřít kritická témata dopadu turismu na společnost, přírodu, města i celé země, jeho environmentální dopady, téma overtourismu a celkovou ne-udržitelnost této aktuální globální situace. 
Výstava Turismus: Náš luxus, naše utrpení vzniká ve spolupráci s Janem Pezdou, autorem knihy Slunce, voda, vzduch. Kombinuje dokumentační materiály, data či odborné informace s uměleckými díly současných autorek/autorů.  
Vystavující: Tereza Bonaventurová, Kateřina Šedá, TIMO, Vladimír Turner, Tomáš Vodňanský 
Kurátoři: Fuczik a Jan Pezda

Turismus: Náš luxus, naše utrpení

Galerie Atrium Žižkov

Výstava nabízí autorský náhled na sibiřské jezero Bajkal, nejstarší, nejhlubší a nejobjemnější jezero na světě. Gabriela Bulišová a Mark Isaac strávili rok na východní Sibiři a vytvořili mnohostranný projekt, který klade zvláštní důraz na ekologické problémy jezera. Zároveň zachycuje rozlehlost a majestátnost jezera, intimní okamžiky jeho odolných obyvatel a svérázná místa a naléhavost nebezpečí, která je ohrožují.

Echoes of tomorrow

Signal Space

Další akce na místě